Výpočty stability

Provádím výpočty stability stromů, konkrétně metodou Wind load analysis (WLA). Výchozí data pro výpočet jsou

  • obvod kmene ve výčetní výšce
  • výška stromu
  • výška a šířka koruny
  • tloušťka borky
  • typ, velikost a tvar viditelných defektů (skryté defekty lze zjistit pomocí ultrazvuku)

Výsledkem výpočtu je procentuální hodnota odolnosti stromy proti selhání např. při vichřici. Konkrétně jde o vichřici 12. stupně Beaufortovy stupnice, na tuto sílu větru je výpočet nastaven. Výsledek výpočtu 100% tedy znamená 100%ní pravděpodobnost, že strom odolá vichřici. Výsledek např. 250% tedy znamená, že strom je svou stavbou 2,5x předimenzován a tudíž obstojí i s rezervou.

Hodnoty v rozmezí 250-350% jsou zcela běžné u mladých a zdravých soliterních stromů. U starých soliterních stromů dokonce mohou dosahovat i 600-1000%. Naopak stromy, které rostly ve skupině a najednou zůstaly odkryté po vykácení okolních stromů, nejsou na osamocené postavení stavěné a jejich WLA se často pohybuje v rozmezí 30-50%, tedy vysoká pravděpodobnost selhání.

 

Stabilitu lze zvýšit

Zjistíme-li výpočtem nízkou hodnotu stability, většinou bývá možné vhodným opatřením tuto hodnotu zvýšit. Jde např. o snížení koruny, snížení vrcholu u jehličnanů, nebo obvodovou redukci koruny u listnáčů.

Výstup z výpočtu stability dává i orientační představu o kolik by měl být vrchol snížen, resp. o kolik by měla být koruna zredukována, aby bylo dosaženo přijatelné spolehlivosti a bezpečnosti.

Obecně v zástavbě nepovažujeme za dostatečnou hodnotu 100%, i když teoreticky 100%ní pravděpodobnost, že strom odolá vichřici by měla být dostatečná, ale jde o hodnotu teoretickou, navíc v čase proměnlivou, stabilitu potřebujeme zaručit třeba i několik let do budoucnosti a navíc nikdy nelze vyloučit vítr i silnější, než počítaný 12. st. Beauf. stupnice. S ohledem na tyto skutečnosti se tedy v zástavbě považuje za minimálně přijatelnou hodnotu 150%.

 

Přesné určení stability - tahová zkouška

Ve sporných situacích, kdy nelze přesně odhadnout rozsah vnitřního poškození, nebo jde o frekventovanou lokalitu, kde skutečně potřebujeme riziko pádu vyloučit s vysokou jistotu, přesnější a spolehlivější metodou je tahová zkouška. Na kmen a kořenové náběhy jsou rozmístěny speciální sondy, kmen je poté namáhán přesně definovanou silou a celý průběh napětí a deformací vyhodnocován výpočetní technikou.

Zatímco u výpočtu WLA pracujeme pouze s pevností kmene v ohybu a v torzi, ale nepostihneme pevnost ukotvení kořenového balu v zemi, tahová zkouška odhalí případné nedostatky i v této oblasti. Je to tedy metoda přesná a spolehlivá, její omezení spočívá pouze v čase, výsledek známe v přítomném okamžiku, ale další vývoj je závislý na vývoji podloží, působení dřevokazných hub a podobně. Pro trvalé spolehlivé určení stability je tedy nutné tahovou zkoušku pravidelně opakovat, v intervalu, který doporučí odborník na základě prvních výsledků.